Minulá modální slovesa

V dnešním příspěvku navážeme na článek o modálních slovesech a zaměříme se na to, jaký význam mají tzv. past modals, tedy modální slovesa s dokonavým infinitivem. Ukážeme si také, jak se tato slovesa liší od opisů v minulém čase.

Důležité je zde rozdělení modálních sloves na primární a sekundární. V předchozím článku jsme si řekli, že primární modální slovesa jsou ta, která vyjadřují míru svobody, kterou člověk má k tomu, aby vykonal nějakou činnost. Vyjadřují tedy příkazy, zákazy, možnosti, schopnosti atd. Na druhou stranu, sekundární modální slovesa říkají, do jaké míry si je mluvčí jistý tím, co říká.

V prvním případě, u primárních modálních sloves, se v minulosti používají opisy:

I must go. – I had to go.
I can go with them. – I was allowed to go with them.
She needn't worry. – She didn't have to worry.

U druhé skupiny modálních sloves je tomu však jinak. I když je používáme pro děje minulé, stále vlastně vyjadřují náš současný názor, současnou jistotu či nejistotu o tom, co už bylo. Proto nepoužíváme opis, ale modální sloveso, za kterým následuje tzv. dokonavý infinitiv:

• modální sloveso + have + minulé příčestí

He must love her very much. ^*1 – He must have loved her very much. ^*2
He can't mean this. ^*3 – He can't have meant this. ^*4
She might not come. ^*5 – She might not have come.  ^*6

Pozn.: Pokud neznáte výraz “dokonavý infinitiv”, přečtěte si článek.

Nyní se můžeme podívat na přesný význam těchto sloves:

must have done – určitě to tak bylo

Pomocí modálního slovesa must říkáme, že si jsme stoprocentně jisti tím, co říkáme, tedy že něco tak jistě bylo.

That must have been terrible. – To muselo být strašné!
She must have lost her temper. – Určitě se rozčílila.

can't have done – určitě ne

Modální sloveso can't použijeme, pokud jsme si stoprocentně jisti tím, co říkáme, že něco tak určitě není, nebylo.

She can't have liked the movie. – Ten film se jí nemohl líbit.
He can't have been at home. – Určitě nebyl doma.

Použít lze i couldn't have done, což vyjadřuje možná trošičku menší míru jistoty.

He couldn't have stolen it. – On to určitě neukradl.

may / might / could have been – možná ano

Nejsme-li si úplně jisti tím, co říkáme, můžeme použít tato tři slovesa. Lze je přeložit jako ‘možná to tak bylo, mohlo to tak být’.

Stonehenge might have been built by somebody from Greece. – Stonehenge mohl postavit někdo z Řecka.
I may have seen it, I don't know. – Možná jsem to viděl, nevím.

should have done – měl jsem to udělat

Tento tvar, tedy should s dokonavým infinitivem, vyjadřuje lítost mluvčího nad tím, že něco neudělal.

I should have studied more! – Já se měl víc učit! (ale neučil, a teď toho lituju).
I should have bought the tickets earlier. – Měl jsem si ty lístky koupit dříve (ale nekoupil, nechal jsem to na poslední chvíli a už žádné neměli)

Také tím mluvčí může vyjádřit svůj negativní postoj k tomu, co člověk neudělal, výčitku apod.

You should have told me the truth. – Měl jsi mi říci pravdu. (ale neřekl)

shouldn't have done – neměl jsem to dělat

Toto modální sloveso vyjadřuje, že se něco stalo, něco jsme udělali, ale litujeme toho, říkáme, že to bylo špatně, nemělo to tak být.

I shouldn't have drunk so much! – Neměl jsem tolik pít! (ale pil jsem a opil se)
You shouldn't have believed him. – Neměl jsi mu věřit (Hlupáku! Nechal ses napálit.)

needn't have done – nemusel jsem to dělat

Pomocí této vazby říkáme, že jsme něco udělali, ale nyní vidíme, že to bylo zbytečné, nebylo to nutné.

I needn't have studied! – Nemusel jsem se učit! (Ale učil – zbytečně) ^*7
You needn't have got up so early. – Nemusel jsi vstávat tak brzy. (ale vstal a teď musíš čekat)

Rozdíly oproti opisům

Česká věta s modálním slovesem se dá mnohdy pochopit dvěma způsoby. Vezměme si např. větu ‘Měl jsem tam jít.’ Ta může znamenat, že se to ode mě očekávalo, měl jsem jakousi povinnost tam jít, a druhým možným významem je moje lítost nad tím, že jsem tam nešel.

should

I was supposed to go there. – Měl jsem tam jít, očekávali to ode mě, proto jsem tam šel, nebo nešel. Jde o to, že tím pouze oznamujeme, že v minulosti byla nějaká povinnost.
I should have gone there. – Měl jsem tam jít! (ale nešel, a proto toho nyní lituji)

Pozn.: Podrobnosti v článku Vazba “BE SUPPOSED TO”.

Podobně existují rozdíly i u dalších sloves:

must

He had to go there. – Musel tam jít, měl povinnost. Nevíme ale, jestli tam šel, nebo ne. Pouze říkáme, že měl tu povinnost.
He must have gone there. – Určitě tam šel – říkám, že vím jistě, že to tak bylo (povinnost však žádnou mít nemusel).

can't

He couldn't go there. – Nemohl tam jít, neměl tu možnost, nebo to měl zakázané.
He can't have gone there. – Určitě tam nešel – říkám, že vím jistě, že se to nestalo.

shouldn't

He wasn't supposed to go there. – Neměl tam chodit (řekli mu, aby tam nechodil, poradili mu to. Nevíme však, jestli tam šel.
He shouldn't have gone there. – Neměl tam chodit – ale šel tam, a my mu to vyčítáme.

needn't

He didn't have to go there. – Nemusel tam chodit – nikdo mu to nepřikázal, neměl žádnou povinnost. A buď tam šel, nebo ne. Pouze říkáme, že měl svobodu tam nechodit.
He needn't have gone there. – Nemusel tam chodit – šel tam, ale bylo to úplně zbytečné.

Závěrem

Díky tomuto významu modálních sloves je možné v angličtině poměrně snadno vyjádřit i relativně složité situace. Pokud se způsobová slovesa naučíte používat, vyhnete se složitému opisování a vysvětlování. V písemném i mluveném projevu rodilých mluvčích se běžně objevují, a proto by je měl znát i každý pokročilejší student angličtiny.