V červnu proběhl historicky první sraz přátel stránek Help for English, kde se s námi setkala necelá dvacítka našich věrných návštěvníků.

Všichni účastníci dostali domácí úkol: napsat krátkou reportáž ze srazu, a tak si i vy můžete nyní přečíst, jak vše probíhalo.

uživatelka SimiKuku

Je 13. června 2009. Chystám se na sraz s HFE a těším se ?jak malej Jaryn". Vystupuju v Pardubicích z vlaku a říkám si, jestli někoho nepotkám.. A ono jo! Vidím 4 lidi, kteří se vítají a tuším, že to bude někdo z HFE.. Seznamujeme se a jdeme k Dušičkům.. Povídáme si a jdeme na Pernštýňák.. Už nás je zase o trochu víc a ťapkáme po ?točitých schodech" do připraveného sklípku.. Je to tu pěkné. Postupně přicházejí další lidé.. Vesele se seznamujeme.. Dobrá nálada se tu drží a to i přes to, že se vlastně neznáme.. Následuje povídání, poslouchání, jídlo a pití V Marku Vítovi se učitel nezapře - chvíli po příchodu dostáváme úkol Tak se tu snažím popsat co a jak a to i přes to, že nejsem žádný spisovatel.. Je těžké vylíčit Vám, co všechno se tam odehrávalo, protože to se prostě musí zažít.. Za sebe mohu akorát říct, že to bylo prima, příjemné, přátelské a věřím, že to nebyl poslední sraz. Když sem viděla ?na živo", jak si s tím x lidí dává tolik práce motivovalo mě to k tomu, abych "šprtala o 106!" Díky Vám všem. Sem moc ráda, že sem mohla poznat pár nových zajímavých lidí a každému doporučuji příště se zúčastnit

uživatel roman298

Co se vám vybaví, když se řekne ?angličtina"? Pro někoho to neznamená nic než obyčejný jazyk, jiný si pod tímto slovem představí symbol dnešní moderní doby, jiný zase pětky ( nebo jedničky ) ve škole. Kdybychom sepsali někde na kus papíru všechny tyto a podobné asociace, asi by nám z toho vyšla pěkná řádka slov. Po sobotě 13.6. bychom však museli tento seznam rozšířit ještě o jeden bod. Angličtina je nejen prostředkem dorozumívání či strašákem mnoha studentů, je to rovněž jakési pojivo, takový spojovací článek, díky němuž se dala dohromady skupinka nadšenců a mohla si tak užít jeden velice zajímavý a příjemný den a to všechno s jedním společným jmenovatelem - angličtina, respektive Helpforenglish.

Bylo by nesmyslné říkat, že jsem si před srazem nikdy aspoň na chvilku nepředstavoval, jaké to bude, jak asi bude vypadat ten či onen apod. Můžu však říct jedno-žádná představa se nevyrovnala tomu momentu, kdy jsme seděli všichni kolem jednoho (no vlastně více) stolu a zvědavě projížděli pohledy kolem dokola hledajíce své kamarády, které jsme doposud znali jen pod přezdívkami, či prostě jen nasávali příjemnou atmosféru, jíž byla místnost plná.

Kdybych měl nějak stručně shrnout, co mi sraz HFE přinesl, bylo by asi těžké odpovědět. Avšak jeden pocit převažuje-ať už jsme se sešli z jakéhokoliv důvodu, kvůli příjemné atmosféře, s cílem setkat se konečně osobně s Markem Vítem a Petrem Hudíkem, těmi, jenž tohle všechno vlastně ?zpískali", abychom si popovídali se svými kamarády či z jakéhokoliv jiného důvodu, jedno je jisté - STÁLO TO ZA TO!!!

uživatel Pilda

Sraz HFE 2009 - jaké to bylo?

Já osobně jsem ze srazu moc nadšený, bylo to fakt super. Sešla se tam spousta lidí co jsem znal akorát z webu a já měl konečně tu čest je všechny poznat osobně. Každý tam byl naprosto v pohodě a byla tam opravdu velice přátelská atmosféra. Pivo teklo proudem, o jídlo tam nouze také nebyla, byly tam krásné holky, co víc se ještě přát.

Celý ten sraz ale strašně rychle utekl a se spoustu lidmi jsem si tam ani nestihl osobně pokecat, takže se už teď moc těším na sraz číslo 2. Ani jsem nestačil říct Hum4nfrogovi, že má fakt skvělou manželku, že já teda takové štěstí bohužel nemám.

Ovšem po srazu to nedopadlo moc dobře. Ve vlaku jsem usnul, přejel Ústí a dostal se do Děčína. Protože to bylo asi kolem půlnoci a to už vlaky nejezdí, tak jsem tam musel čekat do čtyř hodin než pojede první vlak zase nazpátek. Nakonec jsem se dočkal, ovšem neměl jsem ještě vyhráno, protože jsem v tom vlaku zase usnul a zase tu svojí stanici přejel a vystoupil tentokrát v Lovosicích. Docela se to teda protáhlo a prodražilo, ale v poho.

A omlouvám se Markovi Vondruškovi, že jsem mu sbalil omylem zápalky.

uživatelka LionessCZ

Kritika článku uveřejněného 16.5.2009 uživatelkou LionessCZ na serveru HFE

V žádném případě se nejednalo o běžnou hospodskou pitku a všichni účastníci spořádaně odjeli svými vlaky či přistavenými vozy. Mužská část neměla problém najít východ z pizzerie, který byl vpravo. Ženská část se odebrala vlevo, a poté co si udělala exkurzi na toaletách, také šťastně pizzerii opustila.

Pilda včas odjel předpokládaným spojem a z důvěryhodného zdroje víme, že spokojeně ve vlaku usnul (dokonce více než jednou). Roman Svozílek v žádném případě nevypil několik lahví skvělého vína. Tato informace je čistá pomluva, stejně jako ta, že došlo pivo, což můžou stvrdit pracovníci Pizzerie U Dušičků. Z rozhovoru s nimi přímo vyplynulo, že podnik nepodává skvělá vína nikdy a za žádných okolností. Z toho je zřejmé, že se Marek Vít spořádaně vrátil k manželce a dětem a tudíž nedošlo k zakázání dalšího srazu.

Také informace, že student Senad, známý jako Seqwence, nenastoupí do nové školy je naprosto mylná.

Je sice pravdou, že se na místě neustále fotografovalo, ale v žádném případě ne skrz sklo pivních sklenic.

Z uvedeného vyplývá, že autorka v žádném případě nemohla být při psaní ve střízlivém stavu a jak jsme se dodatečně dozvěděli jedná se o osobu značně nespolehlivou, žijící pod dohledem ošetřovatele, kterému se jí kdysi zželelo a pojal ji za manželku. Žádáme tedy autorku článku aby se veřejně omluvila všem, které ve svém článku pošpinila a raději více nepublikovala. Navíc v případě pana Svozílka a Víta se jedná o vážené pedagogy a takovýto článek je může na celý život poškodit v očích jejich žáků a v jejich případě by bylo vhodné zaslat omluvu i písemně.

Autor: Vachková

Veřejná omluva

No tak já se vám všem veřejně omlouvám a těm dvěma to hodim do mejlu.

Ale to, že Roman je Goofy nikdy neodvolám.

LionessCZ, uživatel 15908

uživatel Honyk

První setkání rodiny HFE aneb reportáž ze srazu

Téměř čtyři roky trvalo, než se populární internetové stránky věnující se výuce angličtiny dočkaly prvního oficiálního srazu svých věrných příznivců. Byl to ten pravý čás, kdy se měly, pro leckoho imaginární
"ikony s přezdívkou" pohybující se virtuálním světě Help For English (often saving their souls in its life ring), zhmotnit v opravdové lidi z masa kostí.

Ti, kteří se nakonec rozhodli přijet neměli jistě v úmyslu poznat jen samotné autory stránek, ale i ostatní uživatele, kteří se více či méně aktivně podílejí na tom, že web Help For English je neustále živý (and kicking), což zpětnou vazbou motivuje autory, aby neusnuli na vavřínech a neustále na stránkách pilně pracovali. A jelikož HFE ve světě Internetu skutečně JE živým organismem, vytvořilo se zde (zejména na diskuzním fóru) několik žvavých témat, které bylo záhodno zpětně doprobrat, zrevidovat či humorně zhodnotit.

Setkání mělo vypuknout v sobotu 13. června ve 14:00 (sharp) v jedné nejmenované pizzerii v centru Pardubic. Útulný sklípek byl zaplněn již před druhou hodinou, místnost byla nasycena očekáváním a z tváří
většiny zúčastněných bylo patrné, že se valná část z nich snaží z jistých indícií rozluštit kdo je kdo. (Who the hell is who - because most of them have never met the others in person yet).
V čele stolu seděl "guru" celého projektu HFE Marek Vít a snad chtěl trochu zašpásovat nebo se na něm už na začátku projevila lehká profesionální deformace, když s úderem druhé hodiny spustil ... "chybí Frostpako, epro, Lamice27 ..." ... a jal se zapisovat jména nepřítomných do třídní knihy. Ještě chvíli se čekalo než dorazí poslední skupinka v čele s dalším z hlavních tahounů webu - Romanem Svozílkem.

Poté přišlo na řadu neformání představování všech (asi 20) přítomných a rázem začalo být vše jasnější. Najednou začaly ony "ikony s přezdívkou" dostávat své lidské obrysy, svá reálná jména. Jak z představování vyplynulo, na sraz dorazilo, kromě několika místních příznivců - Markovo bývalých žáků, osazenstvo z doslova z celé republiky - Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Třebíč, Brno, Ostrava a dále z mnoha dalších koutů a zákoutí naší země. Jak vyšlo najevo, nejdéle se asi na stránkách pohybuje Roman298 (cituji: "já už jsem na stránkách hodně dlouho"), druhý v pořadí skončil programátor Petr Hudík, který
stránky v podstatě naprogramoval a na třetím místě Marek Vít, jenž jim dal obsah (both last-mentioned also put in a lot of free time and energy).

Marek Vít se posléze nechal slyšet, že měl strach, že se bude jednat o setkání jakýchsi GEEKS, ale podle jeho byly jeho obavy neopodstatěné. Nic mu však, jako správnému učiteli nezabránilo, aby všem účastníkům hned na začátku nezadal domácí úkol, který máte příležitost číst zrovna v tuto chvíli.

Pak už se mohla naplno rozjet volná zábava. Konverzovalo se (v češtině) na různá témata točící se zejména kolem HFE. Nejdříve se probralo pár "pracovních" záležitostí, neboť podle autorů to byla ideální
příležitost, kdy bylo možno dostat od uživatelů "face-to-face feedback", bylo možno předkládat nové nápady na vylepšení popř. kritizovat. Celý mítink byl však zamýšlen především jako přátelské posezení,

proto chtěl každý zjistit alespoň něco málo o ostatních, načerpat nebo se naopak podělit o zážítky a zkušenosti. Chvílemi se skupinové rozpravy přeměnily v hromadnou diskuzi a vzduchem létala témata, která
se dlouhé týdny probírala na diskuzním fóru. Vděčným tématem bylo např. esperanto, výuka u mormonů, různé jazykové zkoušky či seriály a na ně pak logicky navázala debata o soutěžích. Krom jiných humorných výstupů nelze nevzpomenout alespoň vášnivou přednášku Romana Svozílka (who was, apart from Marek Vít, life and soul of the party) na témata "má soutěž o Little Britain". Své k dobru přidál několika historkami ze své bohaté učitelské praxe i Marek Vít. Při takto výborné zábavě běžel čas rychle (jediné, co fungovalo pomalu byla obsluha oné pizzerie) a sotva se někteří nadáli začalo se stmívat. Většina
zúčastněných se zdržela až do desáté hodiny večerní, kdy byl oficiální sraz ukončen a rozpuštěn, ale někteří silní jedinci pokračovali v rozboru žhavých témat (blíže či vzdáleně) vztahujících se k angličtině i poté.
Naštěstí nedošlo k černé prognóze, kterou se s předstihem pokusila nastínit jedna přítomná uživatelka zez Plzně, že se Marek Vít poté, co dojde zlatavý mok na báru, odebere vlakem ke zdroji Prazdroje směr Plzeň. Jak můžeme potvrdit Marek Vít se nakonec vrátil spořádaně ke své rodině, když noc byla ještě mladá.

První sraz přátel HFE tedy skončil a snad všichni zúčastnění odjížděli s dobrým pocitem (uživatel Goofy i s boulí na hlavě), že se setkali s lidmi naladěnými na stejnou notu, s lidmi, pro které je angličtina
minimálně koničkem, ne-li přímo vášní.

A tak nezbývá než doufat, že toto sektání nebylo poslední, a že na tom dalším se budou jeho účastníci bavit stejně dobře, jako jsem se bavil já a věřím, že i všichni ostatní přítomní.

Na závěr bych ještě rád poděkoval všem, kteří se na zorganizování tohoto setkání podíleli.

uživatel Marek Vondruška

Tak jak to všechno začalo?
Na to není jednoduchá odpověď. Začalo to kolem půl třetí, když byli všichni přítomni, ale jinak si myslím, že takový ten ?začátek" byl už ve chvíli, kdy dorazil první člověk. U toho jsem bohužel nebyl, měl jsem pět minut zpoždění.

Jak je možné, že jste měl zpoždění? Jednalo se přeci o důležitou věc!
Uvědomuji si to, ale už jsem takový. Marek Vít může potvrdit, kolikrát jsem na jeho hodiny chodil až PO zvonění. Ale já nemám vůbec v úmyslu chodit pozdě, já jen nestíhám a nevím proč. A v tomhle případě jsem byl srazu nejblíže.

Nejblíže? Jak to myslíte?
Jsem z Pardubic, takže moje cesta trvala opravdu krátce, ale nerad to říkám nahlas, protože když jsem slyšel, že někteří, např. Seqwence, McKay, Isenstar z Brna, Roman Svozílek z Prahy, LionessCz a Hum4nfrog z Plzně, Pilda z Ústí nad Labem (zajímavé, jak každý má svůj pivovar ) nebo dokonce dva méně známí h.helen a drobs z Ostravy, připadal jsem si jako vetřelec, jelikož jsem měl nejmenší námahu. Raději jsem o tom moc nemluvil.

Takže když jste přišel, jaký byl váš pocit?
Zděšení. Ale jen chvíli. Je to takové to když přijdete do sálu plného lidí, pozdravíte a teď se všechny zraky upřou na Vás a začnou hodnotit. Když jsem usedl na nejbližší židli (to abych už proboha seděl) chvíli jsem pozoroval ostatní já a pak se pomalu začal bavit se svým sousedem, s Pildou. Když pak po chvíli přišla i Casmoredius, bavili jsme se ve trojici.

Trávil jste celý večer jen ve svém "triu"?
Netrávil, bavil jsem se s mnohými účastníky, ale k vlastnímu zklamání musím konstatovat, že jsem se nestihl bavit se všemi a to mě opravdu mrzí. Neoběhl jsem třeba Littlewolf, Honyka, Romana298, Wěrku, ad. Doufám, že příště už to štěstí mít budu.

Bavili jste se anglicky a o anglickém jazyku?
Ne. Vůbec ne. Za celý večer jsme na angličtinu pochopitelně neustále naráželi, ale drtivá většina témat byla ze všedního (i méně všedního) života. Pohoda.

Jaký byl tedy průběh srazu?
Velmi volný a velmi uvolněný. Účastníci mezi sebou diskutovali, bavili se. Zdrbli jsme některé špatné praktiky ve výuce, nové moderní postupy, dozvěděli se pár nových slovíček, prostě proletěli různá témata, ale především, a myslím, že to je to hlavní, jsme si udělali obraz o těch ostatních, které den co den potkáváme na H4E. A to obraz, jaký z komentářů nevyčtete

Byl ten obraz dobrý?
Indeed. Všichni jsou skvělí a nemám jedinou výtku.

Nějaké negativní stránky?
Pokud myslíte u účastníků - ne. Ale jinak musím přiznat, že jsem na nějakých 45 minut zmizel a nic neřekl, protože jsem zjistil, že nemám čím zaplatit! Polil mne pot a rychle domů. Kdyby se mi tohle stalo někde mimo domov, asi by se ve mně krve nedořezali. A ještě obsluha - ti pánové byli také trošku rušivým elementem. Nepřiměřeně se osočili na Pildu a pak měli nějaké řeči ohledně toho, že jsou opravdu sedření, jelikož PRACUJÍ.

To mě mrzí. A jaký byl konec?
Konec dobrý, všechno dobré. Všichni postupně začali odjíždět domů, což byla velká škoda, ale chápu to. V opravdovém závěru jsem zbyl já, Roman Svozílek, LionessCz a Hum4nfrog. A dozvěděl jsem se přitom úžasnou věc - jsou to fanoušci Stargate! (omlouvám se za to odbočení, ale to je pro mě prostě skvělé). Nakonec jsem ale i já šel domů a ponechal tři jedince svým osudům. Všichni druhý den dojeli v pořádku domů a bylo po prvním úspěšném srazu.

Tak to je hlavní. Bohužel nemůžeme více protahovat tento rozhovor, aby měli i ostatní prostor, takže chcete něco sdělit na závěr?
Rozhodně děkuji účastníkům, že jsem je mohl poznat, byla to velká čest. Děkuji také za uskutečnění takové akce a budu se těšit na další. A těm, kteří se nedostavili vřele doporučuji to při další příležitosti napravit!

uživatelka Littlewolf

Dne 13. června se v Pardubicích v pizzerii 'U Dušičků' uskutečnil dlouho očekávaný a historicky první oficiální sraz Help for English. Na setkání dorazilo 23 nadšenců včetně toho nejdůležitějšího - Marka Víta. Nechyběla kontrola docházky a další organizační záležitosti. Zpočátku místnost mírně ovládala nejistota a napětí, to ovšem po čase vyprchalo a proměnilo se v uvolněnou a příjemnou atmosféru. Každý se představil, abychom se navzájem seznámili a poznali, kdo se to vlastně pod kterým uživatelským jménem skrývá. Pronesli jsme slavnostní přípitek na budoucnost a existenci stránek vůbec. Celou dobu se mnoho povídalo a diskutovalo, především o HFE (samozřejmě ). Jakmile někteří z nás dohovořili se svými sousedy, začaly přesuny za poznáním dalších lidí. Byly také chvíle, kdy jsme všichni se značným zaujetím poslouchali vyprávění Marka. Mezitím jsme si pochutnávali na pizze a zchlazovali se dobrým pitím.
Nevím, co se dělo dál večer
Musím říci, že setkání bylo skvělé, rozhodně předčilo má očekávání a jsem ráda, že jsem poznala nové lidi z celé republiky, kteří mají navíc stejný zájem jako já. Těším se na další sraz!

uživatel McKay

13. červen. Tento den se zcela jistě stal velmi důležitým pro mnoho z nás. Pro některé stejně jako volba prezidenta Spojených států amerických. Tohoto dne přesně ve dvě hodiny se uskutečnil sraz přátel známé stránky HelpForEnglish v Pardubicích. Do Pardubic, které jsou opravdu nádherné, jsem dorazil kolem dvanácté hodiny. Asi o hodinu později jsem náhodou narazil na některé z účastníků srazu, Senada, Elišku a Romana. Docela se divím, že jsem je poznal, blbě vidím, to ano, ale nikdy jsem je neviděl. Sraz byl naplánovaný na velmi pěkném místě, v pizzerii u Dušičků. Teď přichází ten moment, na který někteří z nás netrpělivě čekali. Někteří chtěli poznat hlavně Marka, někteří zase poznat ostatní. Sraz probíhal výborně. Na začátku si Marek zahrál na učitele, spíš ho dělal, a zaznamenal do "třídnice" včasné a pozdní příchody. Čas utíkal velmi rychle a mnoho z nás si začalo objednávat pizzu, někteří pivo nebo víno. Jelikož nerad píšu dlouhé články, zkrátil bych to. Strašně rád jsem poznal všechny, kteří se na sraz dostavili. Za sebe mohu říci, že jsem se velmi dobře bavil a moc se těším na další sraz.

uživatelka h.helen

Závěrem

Vidíte, že zdaleka ne všichni udělali svůj domácí úkol, jak už to tak bývá. Uvidíme, třeba ještě nějaké přibudou.

Za sebe můžeme říci, že to byla akce vydařená a jsem rád, že si ji zúčastnění užili. Určitě to nebyl sraz poslední.