Přítomný prostý čas – kladné oznamovací věty
Použití přítomného prostého času
Přítomný prostý čas se používá nejčastěji tam, kde se jedná o nějaký stálý děj nebo pravidelnou činnost. Něco tak tedy je stále, děje se to často, někdy, pravidelně, občas apod. Použití lze rozdělit do následujících čtyř skupin:
1) opakovaná činnost
I see my parents twice a week. *1
My sister reads every day. *2
2) dlouhodobá činnost
My older sister lives in London. *3
His wife works in a bank in the city centre. *4
3) zvyky a záliby
My dad loves gardening. *5
Paul likes rock music. *6
4) všeobecná pravda
The sun rises in the east. *7
It usually snows in winter. *8
Tvoření přítomného prostého času
Přítomný prostý čas v oznamovacích větách je velmi jednoduchý, protože ve všech osobách s výjimkou třetí osoby jednotného čísla, mají slovesa jeden jediný tvar, a to ten, který naleznete ve slovníku jako základní tvar.
Takto se např. časuje sloveso work/'wɜ:k/:
1. os. jedn. | I work | pracuji |
2. os. jedn. | you work | pracuješ |
3. os. jedn. | he/she works | pracuje |
1. os. množ. | we work | pracujeme |
2. os. množ. | you work | pracujete |
3. os. množ. | they work | pracují |
Takto potom vypadají některá základní slovesa ve větách:
I work in Prague. *9
I live with my parents. *10
We live in the Czech Republic. *11
They are teachers. They work in a school in Prague. *12
I love my wife. *13
Slovesa ve třetí osobě jednotného čísla
Třetí osoba jednotného čísla je jediná osoba, kde mají anglická významová slovesa odlišný tvar. V tomto tvaru přibírají koncovku -s (lives, works, goes, studies). Na tuto koncovku je velmi důležité nezapomínat.
1. os. jedn. | I work | pracuji |
2. os. jedn. | you work | pracuješ |
3. os. jedn. | he/she works | pracuje |
1. os. množ. | we work | pracujeme |
2. os. množ. | you work | pracujete |
3. os. množ. | they work | pracují |
Zde jsou některé zvláštnosti sloves ve třetí osobě:
- have → has/'hæz/
- go → goes/'gəʊz/ (slovesa končící -o přibírají -es)
- do → does/'dʌz/ (pozor na výslovnost)
- watch → watches/'wɒtʃɪz/ (slovesa končící na ch, sh, s, x přibírají -es, podobně např. washes, passes, relaxes)
- study → studies/'stʌdiz/ (slovesa končící na -y, před kterým je souhláska, mění y → ie, podobně worries, cries, flies, ale plays, enjoys – u těch není před y souhláska)
Důležitá je tu výslovnost. Koncové -s vyslovujeme jedním ze tří způsobů. Záleží na hlásce, která před koncovkou předchází:
- /z/ předchází-li samohláska nebo pokud je poslední hláska znělá (plays, swims, loves)
- /ɪz/ pokud je poslední hláska sykavka (watches, relaxes, races, kisses)
- /s/ pokud je poslední hláska neznělá (works, sits, stops)
Vyjádření frekvence pomocí příslovcí
Velmi často se přítomný prostý čas pojí s příslovci udávajícími frekvenci:
always/'ɔ:lweɪz/ – stále, vždy
usually/'ju:ʒəli/ – obvykle, obyčejně
often/'ɒfn/ – často
sometimes/'sʌmtaɪmz/ – někdy, občas
Slovíčka jsou seřazena dle toho, jakou frekvenci vyjadřují (ALWAYS – něco se děje vždy, pořád / SOMETIMES – něco se neděje moc často, jen někdy).
Ve větě je jejich místo před významovým slovesem:
I usually get up at seven. *14
I sometimes work from home. *15
My wife often reads in the evening. *16
What time do you usually go to bed? *17
Delší příslovečná určení frekvence či času patří až na konec věty:
I watch TV every day. *18
- Vídám se se svými rodiči dvakrát týdně.
- Moje sestra si každý den čte.
- Moje starší sestra bydlí v Londýně.
- Jeho manželka pracuje v bance v centru města.
- Můj otec miluje zahradničení.
- Paul má rád rockovou hudbu.
- Slunce vychází na východě.
- V zimě obvykle sněží.
- Pracuji v Praze.
- Bydlím se svými rodiči.
- Bydlíme v České republice.
- Jsou to učitelé. Pracují v jedné škole v Praze.
- Miluji svoji ženu.
- Obvykle vstávám v sedm.
- Někdy pracuji z domu.
- Manželka si často večer čte.
- V kolik hodin obvykle chodíš do postele?
- Každý den koukám na televizi.