Přítomný čas prostý a průběhový

Použití přítomného prostého času

Přítomný prostý čas se používá nejčastěji tam, kde se jedná o nějaký stálý děj nebo pravidelnou činnost. Něco tak tedy je stále, děje se to často, někdy, pravidelně, občas apod. Použití lze rozdělit do následujících čtyř skupin:

1) opakovaná činnost

I see my parents twice a week. ^*1
My sister reads every day. ^*2  

To, jak často se děj opakuje, se vyjadřuje tzv. frekvenčním příslovcem (often, sometimes, never apod.), které se umisťuje před významové sloveso.

I sometimes work from home. ^*3
My wife often reads in the evening. ^*4  

2) dlouhodobá činnost

My older sister lives in London. ^*5
His wife works in a bank in the city centre. ^*6  

3) zvyky a záliby

My dad loves gardening. ^*7
Paul likes rock music. ^*8  

4) všeobecná pravda

The sun rises in the east. ^*9
It usually snows in winter. ^*10  

Použití přítomného průběhového času

Přítomný průběhový čas označuje děje, které v okamžiku mluvení právě probíhají.

Shhh. Mommy is sleeping. ^*11 – spí právě teď
Are you at work? – No, I'm going home. ^*12 – právě teď jdu
We're playing Minecraft. Do you want to play with us? ^*13 – právě teď hrajeme

Může se jednat i o něco, co sice neprobíhá úplně doslova právě teď, ale jen v současné době. Např.:

I'm reading The Great Gatsby. ^*14 – nemusím teď nutně sedět nad otevřenou knihou, říkám tím, že ji mám rozečtenou
He's watching Friends with his wife. ^*15 – tato věta sice může znamenat, že teď právě sedí před obrazovkou a sledují seriál Přátelé, ale také to, že mají ten seriál rozkoukaný, tedy jsou někde uprostřed

Přítomný průběhový čas zásadně nepoužíváme u tzv. stavových sloves. Stavová slovesa nepopisují činnosti, ale spíše stavy, pocity, postoje. Patří sem např. slovesa:

• know/'nəʊ//nou­//'noʊ//nou/
• like/'laɪk//laj­k//'laɪk//laj­k/
• love/'lʌv//lav­//'lʌv//lav/
• hate/'heɪt//hej­t//'heɪt//hej­t/
• need/'ni:d//ný­d//'ni:d//nýd/

U těchto (a dalších sloves) používáme přítomný prostý čas i tehdy, když se jedná o něco, co platí právě teď. Tedy pokud chceme říct ‘právě teď potřebuji’, nebude to I am needing ale pouze I need.

Porovnání přítomných časů

Postavme si nyní do kontrastu dvojice vět:

Harry plays football. ^*16 – prostý – víme, že je to fotbalista, že často hraje fotbal apod., co dělá právě teď z této věty ale nepoznáme
Harry is playing football. ^*17 – průběhový – víme, že právě teď hraje fotbal, jestli ho hraje běžně apod., z tohoto nevyčteme

We usually have dinner at six or seven. ^*18 – prostý – obvykle
We're having dinner. ^*19 – průběhový – právě teď večeříme

My neighbor sings in the shower every night. ^*20 – prostý – nevíme, co dělá teď, říkáme, co dělá obvykle
Listen! My neighbor is singing! ^*21 – průběhový – zpívá si právě teď, mluvíme o tom, co se právě teď děje

She doesn't work on weekends. ^*22 – prostý – obecně, obvykle, běžně
She isn't working. She's having lunch. ^*23 – průběhový – právě teď

What do you do? – prostý – obecně, co máš za zaměstnání
What are you doing? – průběhový – právě teď, co právě děláš

Where does he go to school? ^*24 – prostý – kam chodí
It's 10 o'clock. Where is he going? ^*25 – průběhový – kam jde právě teď