Vydáno dne 13.12.2020
Vyslovujete správně hlásky V a W? Víte, že nesprávnou výslovností
můžete zcela změnit význam slova?
Jednou z častých chyb studentů je nesprávná výslovnost hlásek /v/ a /w/. Pramení hlavně z toho, že v češtině W nemáme a tam, kde se W objevuje v cizích slovech či jménech, vyslovujeme ho jako jednoduché V (např. ve slovech BMW, WC, wellness, Hollywood, Woody Allen, Washington apod.).
Problém je, že v angličtině jsou to úplně odlišné hlásky. Tím, že jejich výslovnost zaměníme, můžeme zcela změnit význam slova. Podívejte se na následující tři dvojice slov, jejichž výslovnost se liší právě v této jedné hlásce:
Kvůli malé chybičce tedy můžete snadno udělat z velryby závoj (cože to plavalo v oceánu? závoj?), ze skleničky vína bude sklenička vinné révy… nebo by se mohlo stát, že místo věty “Chci být veterinářem” (I want to be a vet) řeknete “chci být mokrý” (I want to be wet).
Takových dvojic je samozřejmě více, např.:
V/'vi:/ | we/'wi:/ |
vest/'vest/ | west/'west/ |
vein/'veɪn/ | wane/'weɪn/ |
vile/'vaɪl/ | while/'waɪl/ |
viper/'vaɪpə/ | wiper/'waɪpə/ |
verse/'vɜ:s/ | worse/'wɜ:s/ |
veal/'vi:l/ | wheel/'wi:l/ |
visor/'vaɪzə/ | wiser /'waɪzə/ |
Pozn.: Některá slova nepatří do okruhu slovní zásoby pro začátečníky. Jsou zde jen pro ilustraci.
V mnoha případech by tedy člověk vůbec nemusel pochopit, co říkáte. Nám totiž přijde, že písmena V a W jsou si podobná či blízká. Rodilému mluvčímu ale ne.
Proto je nutné, abyste se naučili hlásky /v/ a /w/ správně vyslovovat, a to pokud možno hned na začátku studia. Jsou i pokročilí angličtináři, kteří všechna V i W čtou “počesku” /v/, ale jsou i tací, kterým W asi zní “více anglicky” a proto ho vyslovují i místo jednoduchého V. Pokud si to jednou zažijete špatně, velmi těžko se toho potom zbavujete.
Proto třeba spojení very well vyslovujeme /'veri wel/ .
Hláska /v/ je v angličtině víceméně stejná, jako české V, jako např. ve slově “Vánoce”. Horní zuby se opřou o dolní ret a je to.
Zkuste si přečíst následující slova. Pak si je můžete pro kontrolu i poslechnout:
Toto poměrně dobře zvládají začátečníci, protože se v podstatě o anglickou výslovnost moc nesnaží a V tedy vyslovují jako české /v/. V těchto slovech je to v pořádku. Pokud se však jako začátečník nesnažíte o správnou výslovnost, sice zvládnete vyslovit /v/ (protože je stejné jako v češtině), ale patrně si vylámete zuby na jiných částech slov.
Problém zde mají velmi často pokročilejší (až velmi pokročilí) studenti, kteří ví, že angličtina má pověstnou “bramboru v puse” a proto všude vyslovují /w/ a nejsou mnohdy schopni vyslovit v anglickém slovu “české” V, protože mají pocit, že tam nepatří. Jenže V prostě není W.
glove, oven apod.
Kromě toho, že byste se měli u slov s písmenem V snažit o vyslovení “tvrdého” (dá se říct českého) V, je zde ještě jedna věc. Hláska /v/ totiž ovlivňuje i další hlásky kolem sebe.
Krásně je to vidět (nebo spíše slyšet) u slov glove a oven. Studenti často vyslovují chybně “glouv” a “ouvn” a kdyby se psalo “glowe” a “owen”, bylo by to vysloveno opravdu takto nebo velice podobně.
Jenže slovo glowe v angličtině neexistuje a nemají ani slovo owen (existuje ovšem příjmení Owen). V angličtině jsou slova glove a oven, proto se vysloví “tvrdé” V a písmeno O, které je hned vedle, se v takových slovech nikdy nevysloví jako “ou”, ale jako “a” (přesněji /ʌ/ ):
Stejně jako například dove/'dʌv/ nebo love/'lʌv/.
Když je řeč o výslovnosti hlásky /v/, je třeba zmínit i situace, kdy se objevuje na konci slov. Výslovnost je stejná jako kdekoli jinde, ale dochází tady k zajímavému jevu.
Čeští i slovenští studenti vyslovují taková slova často chybně, ale s velice odlišnou chybou.
Čeští studenti zde totiž místo znělého /v/ vyslovují neznělé /f/. To je ostatně obecný problém Čechů (i Slováků), že na konci slov neumí vyslovovat znělé hlásky, protože v češtině (i slovenštině) se vyslovují vždy nezněle.
Například české slovo “led” a české slovo “let” se vysloví stejně /let/. Slova, která v češtině končí na V, prostě vyslovíme nezněle s /f/, např. “páv” je /pa:f/ , “dav” je /daf/. V angličtině jsou to však jiné hlásky, např. pot *1 vyslovíme /pot/, a pod *2 vyslovíme /pod/.
Pozn.: Více v článku Znělé a neznělé souhlásky na konci slov.
Slovenští studenti mají stejný problém se znělými a neznělými hláskami jako Češi, ale u slov končících na V to mají ještě trochu složitější. Slova, která končí ve slovenštině na V (za samohláskou), se tam vyslovují na konci s /u/. Jejich “páv” je tedy /pa:u/, slovo “dav” vysloví /dau/.
České/Slovenské slovo “páv” tedy Čech vysloví jako /pa:f/, Slovák jako /pa:u/. Jenže angličtina by na konci slova chtěla slyšet V, což Čech ani Slovák neumí.
Ukažme si to na základním anglickém slůvku have. Češi zde bohužel často vyslovují /hef/ a Slováci /heu/. Správně je však /hæv/ .
U všech následujících slov tedy na konci vyslovíme /v/, nikoli /f/ nebo /u/:
A mnoho dalších…
Oproti tomu, hlásku /w/ vyslovujeme úplně jinak. Zuby se rtů vůbec nedotýkají. Rty vyšpulíme, jako kdybychom chtěli vyslovit samohlásku /u/ a souhlásku W potom vytvoříme tak, že se rty nedotýkají ani sebe navzájem, ani zubů.
Zvuk se potom více blíží právě samohlásce U než souhlásce V. Vždyť i při hláskování se W čte jako /dabl ju:/ nikoli /dabl vi:/, že?
Správná výslovnost je dobře vidět na našem videu zde:
Opět si výslovnost můžete vyzkoušet na konkrétních slovíčkách:
Zkusit to můžete také na jazykolamech:
Which witch wished which wicked wish.
How much wood would a woodchuck chuck if a woodchuck could chuck wood.
Pozn.: Více zábavných jazykolamů naleznete v článku Anglické jazykolamy (tongue twisters).
Umíte-li již mezi /v/ a /w/ rozlišit, dejte si pozor především na slova a spojení, kde jsou obsažené obě hlásky.
Kontrast mezi hláskami /v/ a /w/ je dobře vidět na dalším z našich videí:
Nyní již zbývá jen procvičovat. Jedna věc je soustředit se a vyslovit V či W správně, ale vyslovit je správně i v hovoru či při čtení souvislého textu, to už může občas zaskřípat. Někdy to skřípe i pokročilým studentům. Buďte jedni z těch, kteří vyslovují V a W čistě, jasně a přirozeně.
Které slovo je slyšet na nahrávce?