Vydáno dne 08.10.2017
Článek, ve kterém se dozvíte, která přídavná jména mohou stát jak
před podstatným jménem (OLD MEN) tak za sponovým slovesem (MEN ARE OLD), a
která lze použít jen v jedné z těchto dvou pozic.
Asi je jasné, že přídavná jména lze ve větě umístit buď před podstatným jménem (an old man) nebo za sloveso být (the man is old). Co ale už není tak známé, je, že toto neplatí vždy. Některá přídavná jména lze použít jen v jedné z těchto pozic. Pojďme se na tuto problematiku podívat blíže.
Většina přídavných jmen se používá před podstatnými jmény, jak již bylo v úvodu naznačeno. Tomuto použití se odborně říká atributivní (attributive).
He's an old man. *1
You did a good job. *2
We saw an amazing movie last night. *3
Tato přídavná jména lze umístit i za sponové sloveso, tedy nejčastěji sloveso být (nebo další slovesa jako seem, appear, become apod.) Tomuto použití se v lingvistice říká predikativní (predicative).
That man is old. *4
The movie we saw last night was amazing. *5
Existuje ale řada přídavných jmen, která nemají obě tyto možnosti. Některá nelze umístit před podstatné jméno a mohou stát pouze za sponovým slovesem (nejčastěji tedy být). Mezi ně patří řada přídavných jmen začínajících předponou a- (awake, alive, asleep, alone, afraid apod.)
The boy was fast asleep. *6 (a fast asleep boy)
The dog was alive. *7 (an alive dog)
My son likes to be alone. *8 (my alone son)
The girl was afraid. *9 (an afraid girl)
(více v článku Anglická předpona A-)
Patří sem také přídavná jména ill a well (pokud mluvíme o zdraví).
Your daughter seems ill. *10 (your ill daughter)
My grandmother is well again. *11 (my well grandmother)
(Výjimečně se ale se spojeními ill health nebo ill man/woman/child apod. setkáte.)
Pokud bychom chtěli tato slovíčka použít před podstatným jménem, museli bychom zvolit jiný tvar nebo sáhnout po nějakém synonymu.
a sleeping boy *12
a live dog *13
my lonesome son *14
a frightened girl / a scared girl *15
your sick daughter *16
my healthy grandmother *17
Použití jiných přídavných jmen je zase omezeno na pozici před podstatným jménem a za sponovým slovesem je použít nelze. Patří sem několik skupin přídavných jmen:
A) Přídavná jména, která nějak určují či vymezují dané podstatné jméno, jako např. only, sole, main, major, chief, particular a další.
This was the chief reason why I didn't like the book. *18 (reason was chief)
That is not your only problem. *19 (problem is not only)
They had a major impact on the American market. *20 (impact was major)
Pokud bychom chtěli takové přídavné jméno použít za slovesem být, použili bychom např. vazbu se zájmenem one:
The problem was a major one. *21
B) Přídavná jména, která označují nějaké umístění v čase, např. past (minulý), future (budoucí), former (bývalý) apod.
That's when she met her future husband. *22 (husband was future)
I read an interesting article about a former footballer. *23 (footballer is former)
C) Přídavná jména, která nějak oslabují či naopak zesilují význam podstatného jména, jako např. utter (úplný), pure (čirý), mere (pouhý) apod.
That's utter nonsense! *24 (nonsense is utter)
I believe that I passed by pure luck. *25 (luck was pure)
We are mere mortals. *26 (mortals are mere)
Protože některá přídavná jména mají více významů, může se stát, že každý z nich se používá na jiném místě. Vezměme si např. přídavné jméno late. To může znamenat buď pozdní, zemřelý, anebo vyjadřuje, že se někdo opozdil.
It happened in late December. *27 (před podstatným jménem)
He dedicated the book to his late wife. *28 (před podstatným jménem)
His wife was late again. *29 (za sponovým slovesem)
Jiné příklady:
I made a complete fool of myself in front of everyone. *30 (zesílení, pouze před podst. jm.)
His work was finally complete. *31 (=finished, pouze za slovesem)
Man, you're a real lifesaver. *32 (zesílení, pouze před)
Ghosts aren't real. *33 (obě pozice možné)
He's an old friend. *34 (jen před)
My car is old. *35 (obě pozice)
Určitě by se vám nelíbilo, kdybyste se museli učit seznamy přídavných jmen s tím, která lze použít tak, která jinak, a která oběma způsoby. Pokud máte po ruce kvalitní slovník, vše se dozvíte v něm. Vyzkoušejte si např. oxfordský studijní slovník.
Vyhledejte si např. přídavné jméno ready (zde) a uvidíte zde poznámku “not before noun”. Patří tedy mezi přídavná jména, která lze použít jen za sponovým slovesem.
Nyní si najděte např. přídavné jméno mere (zde). To má poznámku “only before noun”. Patří tedy do druhé skupiny přídavných jmen.
Nakonec zkuste něco složitějšího, a to třeba přídavné jméno late (zde). To má několik významů a u každého je poznámka trochu jiná.
Ukázali jsme si, že i když většina přídavných jmen se dá použít v pozici před podstatným jménem i za sponovým slovesem, u některých je možná pouze jedna pozice. Pokud byste si kdykoliv nebyli použitím jistí, je dobré sáhnout po kvalitním studijním slovníku, kde informaci o použití naleznete v podobně poznámky a v rámci příkladových vět.
Odkazy na kvalitní výkladové slovníky pro studenty naleznete v článku Advanced Learner's slovníky zdarma ONLINE.