PRACOVNÍ VERZE

Úvodní informace | Mapa kurzu | Ohlasy a komentáře

Přítomný čas #1

Kladné oznamovací věty

Zatím jsme probrali přítomný čas sloves být (BE) a mít (HAVE). V této lekci se konečně překonáme omezení na tato dvě slovesa a naučíme se, jak používat v přítomném čase ostatní tzv. významová slovesa.

Pokud se obáváte toho, že se budete muset naučit spoustu různých slovesných tvarů, tak mám pro vás dobrou zprávu. V angličtině vás žádné složité časování nečeká.

Přítomný časů je v angličtině několik. My začneme tím základním, přítomným časem prostým. Používáme ho pro pravidelné činnosti, stálé pravdy, zvyky, rutiny apod. Tvoří se od všech sloves jednoduše. Podívejme se na následující přehled.

	work - pracovat	live - bydlet, žít	go - chodit, jezdit
1. os. jednotné č.	I work (pracuji)	I live (bydlím)	I go (chodím)
2. os. jednotné č.	you work (pracuješ)	you live (bydlíš)	you go (chodíš)
3. os. jednotné č.	he works (pracuje)	he lives (bydlí)	he goes (chodí)
1. os. množné č.	we work (pracujeme)	we live (bydlíme)	we go (chodíme)
2. os. množné č.	you work (pracujete)	you live (bydlíte)	you go (chodíte)
3. os. množné č.	they work (pracují)	they live (bydlí)	they go (chodí)

Zde vidíte, že ve všech osobách (kromě třetí osoby jednotného čísla) je přítomný čas slovesa stejný jako základní tvar (ten, který najdete ve slovníku).

I work in Prague.
I live with my parents.
We live in the Czech Republic.
They are teachers. They work in a school in Prague.

Ve třetí osobě jednotného čísla má sloveso koncovku -S (lives, works, goes, studies).

He lives in New York.
My dad loves my mom.
She goes to school.

Na tuto koncovku je velmi důležité nezapomínat. Ačkoliv je anglické časování sloves v přítomném čase velmi jednoduché, mnoho studentů (i pokročilých) neustále chybuje právě ve třetí osobě jednotného čísla. Možná je to právě proto, že je angličtina tak jednoduchá. V jiných jazycích se musíte naučit který tvar slovesa se váže s každou osobou, ale v angličtině je to všude stejné... ovšem až na -S ve třetí osobě.

---

Pravopis a výslovnost ve třetí osobě jednotného čísla

Při přidávání koncovky -S platí stejná pravopisná a výslovnostní pravidla, která jsme probírali v lekci věnované množnému číslu podstatných jmen.

Pravopis

1) Slova končící na -S, -X, -SH, -CH mají ve třetí osobě jednotného čísla koncovku -es:

watch - watches
relax - relaxes

Koncovku -ES přibírají o slovesa končící na O:
go - goes
do - does

2) U slov končících na -y, před kterým je souhláska, dochází ve třetí osobě ke změkčení Y na I a následuje koncovka -ES:

study - studies
Toto neplatí tam, kde je před y samohláska, např. play - plays.

Výslovnost

Koncovka -S se vyslovuje buď jako / s/ nebo / z/ nebo / ɪz/.

U slov, kde před koncovkou je neznělá souhláska ( p t k f θ), se vyslovuje jako / s/:

speak - speaks / spi:ks/
work - works / wɜ:ks/

U slov končících na samohlásku nebo znělou souhlásku ( b d g v n m j l r) se koncovka vyslovuje jako / z/:

live - lives / lɪvz/
play - plays / pleɪz/

Končí-li slovo na sykavku ( s ʃ z ʒ tʃ dʒ), koncovku vyslovujeme jako / ɪz/:

watch - watches / wɒtʃɪz/
use - uses / ju:zɪz/

Pozor na výslovnost slovesa DO a SAY ve třetí osobě:

do - does / dʌz/
say - says / sez/

POZOR: Koncové / z/ ve výslovnosti třetí osoby jednotného čísla se většinou nevyslovuje tak silně a výrazně jako na těchto nahrávkách. Bylo by však špatné, kdybyste místo -Z vyslovovali na konci -S. Proto je dobré výslovnost koncovek zpočátku trochu přehánět, neuškodí to, ale naopak se díky tomu naučíte skutečně rozlišovat mezi koncovým -S a -Z. Pokud slovo za slovesem s koncovkou -S začíná na samohlásku, je rozdíl mezi S a Z jasně znatelný.

Přepis bublinkové nápovědy: