Záporné otázky v angličtině

Záporné otázky v angličtině

Stejně jako čeština, i angličtina má kladné i záporné otázky. Jejich použití se však zásadně liší.

V češtině totiž záporné otázky používáme pro vyjádření zdvořilosti, ale v angličtině vyjadřujeme často překvapení, kritiku či ujištění.

Tvoření záporných otázek

Pokud umíte tvořit kladné otázky, nemělo by být pro Vás problémem vytvářet i otázky záporné. Ke kladné otázce jednoduše přidáme zápornou částici not. Otázkou je ale, kam ji přidáme. Jsou dvě možnosti:

Záporku not přidáme za podmět:

Do you like chocolate? → Do you not like chocolate?
Are you happy? → Are you not happy?

Toto se ale používá spíše ve formálním stylu, kde se vyhýbáme staženým tvarům. V běžné řeči či neformálním písemném projevu použijeme stažený tvar, not je tedy neoddělitelně ‘přilepené’ k pomocnému slovesu:

Do you like chocolate? → Don't you like chocolate?
Are you happy? → Aren't you happy?

Nestažené not nelze umístit za pomocné sloveso:

Do not you like chocolate?
Are not you happy?

Jako záporné otázky se berou i ty, kde je místo not jiné záporné slovo, např. never, nobody apod.:

Does he ever call? → Does he never call?
Is there anyone you can call? → Is there nobody you can call?

Otázky ANO / NE

Asi nejčastější jsou záporné otázky zjišťovací (ano/ne).

Copak tys mě neslyšel?

Používáme je, když se chceme o něčem (záporném) jen ujistit, tedy myslíme si, že něco není, něco se nestalo apod. a položením otázky žádáme druhého, aby nám naši domněnku potvrdil.

Často tyto věty vyjadřují, že něčemu nemůžeme uvěřit, překvapení, šok, či kritiku. V překladu do češtiny můžeme použít např. slůvko ‘copak’.

Don't you like chocolate? = Copak tobě nechutná čokoláda?

Tuto větu bychom použili, kdybychom například někoho viděli, jak se tváří, když jsme mu nabídli kousek čokolády. Vypadá to, že mu čokoláda nechutná, což nás překvapuje.

Další příklady:

Aren't you happy? ^*1
Didn't you hear what I said? ^*2
Don't you have anything else to do? ^*3
Don't you really care about anything or anyone? ^*4
Can't you tell me the truth for once? ^*5
Does he never call? ^*6  

Hele, není to tvůj brácha?

Nemusí ale jít jen o záporné domněnky. Zápornou otázku můžeme použít i tehdy, když to, co si myslíme, je kladné.

Wasn't your brother at the party too? = Nebyl tvůj brácha taky na tom večírku?

Tuto otázku bychom například položili, kdybychom měli pocit, že jsme ho tam viděli a tak se chceme ujistit. Potom taková otázka má podobnou funkci jako tázací dovětek:

Your brother was at the party too, wasn't he?  ^*7

Další příklady:

Look! Isn't that the dog that bit you last week? ^*8
You're telling me now? Isn't it a bit too late? ^*9  

Otázky doplňovací (wh-)

Zápor najdete občas i v otázkách doplňovacích, tedy v těch, na které se neodpovídá ANO/NE. Nejčastěji jsou to otázky s tázacím zájmenem why:

Why didn't you tell me sooner? ^*10
Why isn't he here yet? ^*11
Why does he never call? ^*12  

Toto použití asi nikoho nepřekvapí. Máme ho stejné i v češtině.

Ovšem pozor! Pokud začnete otázku “Why don't you…?”, pak jde o zdvořilé pobídnutí, pozvání. Nejedná se potom ve skutečnosti vůbec o otázku:

Why don't you sit down? ^*13
Why don't you have something to drink? ^*14
Why don't you come over to my place?  ^*15

Pozn.: Více v článku “Why don't you…?”.

Kdy se nepoužívá?

Z češtiny jsme ale zvyklí, že pomocí záporných otázek někoho o něco můžeme zdvořile poprosit.

Neporadil bys mi?
Nevyzvednul bys mě zítra?
Nemáš prosím navíc tužku?
Nemáš na mě chvíli čas?
Hele, nejedeš teď do města?
Nevzal bys mě s sebou?

To vše jsou klasické případy použití záporných otázek v češtině. V angličtině se ale zde záporné otázky nepoužívají!

Místo toho můžeme použít kladnou otázku či nějakou zdvořilostí frázi, tedy např. Would you…, could you…, I wonder if you could…, Would you mind….

Do you have a minute? ^*16
Do you mind if I open the window? ^*17
Could / Would you help me please? ^*18
I wonder if you could pick me up tomorrow. ^*19
Would you mind taking me with you? ^*20
Do you happen to have an extra pen?  ^*21

Použít můžeme také zápornou oznamovací větu s tázacím dovětkem. Stále takto vyjadřujeme zdvořilost:

You aren't going downtown, are you? ^*22
You don't have an extra pen, do you?  ^*23

Pozor! Pokud byste záporné otázky používali ‘počesku’, mohlo by dojít k nedorozumění.

Don't you have an extra pen? – Copak ty nemáš propisku navíc? Co jsi to prosím tě za člověka?

Won't you help me? – Copak ty mi nepomůžeš? Tak to ti teda děkuju! Díky za nic. Jen počkej, až budeš ty něco potřebovat…

Can't you pick me up tomorrow? – Copak mě nemůžeš zejtra vyzvednout? Co ty můžeš tak mít jiného na práci? Nebo jsem ti úplně ukradený?

Přesně takto negativně a kriticky by to mohlo vyznít.

Závěrem

Ukázali jsme si, jak se záporné otázky tvoří a jak se nejčastěji používají. Některé významy se překrývají s našimi českými zápornými otázkami, ale jiné ne a na ty je obzvláště potřeba si dát pozor.

Záporné otázky používáme hlavně:

• když nemůžeme něčemu uvěřit (Don't you understand?)
• když chceme někoho kritizovat (Can't you sit quietly for a minute?)
• když se jen chceme ujistit (Isn't that your brother?)
• když chceme někoho zdvořile pobídnout či pozvat (Why don't you sit down?)

Záporné otázky rozhodně NEPOUŽÍVÁME ve zdvořilých prosbách!

Přepis bublinkové nápovědy: