Vydáno dne 25.08.2017
Jak se používá přítomný prostý a přítomný průběhový čas sloves
pro vyjádření budoucnosti.
Možná jste již zaslechli, že v angličtině neexistuje budoucí čas jako gramatická kategorie. Budoucnost se vyjadřuje poměrně širokou škálou různých prostředků, jako např. pomocným slovesem will nebo vazbou be going to. O těchto základních strukturách se můžete dočíst v článku Budoucí čas.
V kostce si můžeme tyto dva jevy shrnout takto:
I'm sure he'll be right back. *1 – myslím si to, nemám pro to důkaz
Look at the time! We're going to be late! *2 – vím to, mám důkaz (hodiny)
Take this cab. I'll take the next one. *3 – rozhodl jsem se teď, v danou chvíli
I'm going to take the bus because it's cheaper. *4 – už jsem rozhodnutý, zjišťoval jsem si ceny
Pro vyjádření budoucnosti se ale používají i obyčejné přítomné časy a to jak přítomný čas prostý, tak přítomný čas průběhový.
Přítomný průběhový čas používáme pro činnosti, které jsou pevně naplánované, obzvláště pokud jsou již zařízené a zajištěné (v angličtině tzv. arrangements). Co přesně je myšleno tím zařízením a zajištěním? Může se jednat např. o to, že už si někdo zakoupil letenky, vzal si dovolenou z práce, domluvil se s přáteli apod.
Pokud vám někdo oznámí nějaký takový plán, nemá cenu ho přesvědčovat, aby to nedělal, aby místo toho udělal něco jiného apod. On vám to oznamuje jako hotovou věc, se kterou nemůže nebo nechce nic dělat. Podobně pokud vy někomu něco takto oznámíte, bude to dotyčný brát jako fakt.
Podívejme se na příklady:
She's leaving for college next week and won't be back until Thanksgiving. *5 – nemá cenu ji přesvědčovat, začíná jí škola, má zaplacenou kolej atd.
I can't come with you tomorrow. I'm helping my grandma move to a new apartment. *6 – jsem s babičkou domluvený, ona s tím počítá
I'm starting a new job tomorrow. Do you have any tips for my first day? *7 – nástup do zaměstnání je již zařízený, pozve-li mě někdo místo toho na výlet, nenechám se přesvědčit
What time are you leaving tonight? *8 – ptám se na čas jeho odjezdu, který má zařízený
I'm going to prom with Jules. *9 – pozval jsem ji, ona řekla ano, tak jdeme spolu
I'm not taking your advice. Not again. *10 – jsem pevně rozhodnutý, oznamuji to jako fakt
Toto nyní porovnejte s vazbou be going to. Ta se používá, když říkáme, co někdo hodlá udělat. Chybí zde ale ta pevnost, ta rozhodnost. Pokud Vám někdo něco takového oznámí, je to jen jeho záměr, který ale je možné změnit. Není tu žádný důvod, proč by to muselo být tak, jak dotyčný říká.
I'm going to drive to town. – mám to v plánu, ale klidně plán změním, není to nic pevného
I'm driving to town. – pevně naplánováno, nehodlám to měnit, jsem s někým třeba už domluvený apod.
She's going to take Italian next semester. *11 – má to v plánu, ale může si to rozmyslet
She's taking Italian next semester. *12 – už je přihlášená, už si to nerozmyslí
Představte si nyní budoucí plány jako zápisky v diáři:
Přítomný prostý čas se používá ne pro osobní plány lidí ale pro události stanovené nějakým programem, jízdním řádem apod.
The bus leaves at 10 tomorrow, doesn't it? *13
What time does the concert start? *14
Registration for the event opens on September 22. *15
I'm going to meet her at the station. Her train gets in at 6:30. *16
Hurry up. The bus leaves in fifteen minutes! *17
Pozor, kdyby někdo říkal, kterým vlakem odjíždí, byl by to již pevný časový plán a použili bychom přítomný čas průběhový. Porovnejte:
I'm leaving on Friday. My train leaves at 7 AM. *18 (já odjíždím vs. vlak odjíždí)
Někdy se prostý čas používá i pro děje, které má někdo dané nějaký rozvrhem či itinerářem:
We have PE tomorrow instead of IT. *19
We leave on Monday and return on Friday. *20
Možná si řeknete, jak se v tom má člověk vyznat, když jsou v angličtině ‘čtyři budoucí časy’. Jenže ono těch ‘budoucích struktur’ je dokonce ještě více. Naštěstí tím, že použijete jinou strukturu, než byste měli, nenaděláte obvykle žádnou škodu. Pokud zaměníte jeden způsob vyjadřování budoucnosti za jiný, každý pravděpodobně pochopí, co se snažíte říct, obzvláště pokud použijete správně příslovečné určení času pro budoucnost.
Tato gramatika bývá často součástí různých testů. U nich ale nemusí být úplně snadné určit správnou odpověď. Často jsou tyto struktury částečně (někdy i plně) zaměnitelné, pouze vyjadřují trochu jiný postoj mluvčího. To je problémem především v rámci školních testů a písemek, obzvláště když se doplňuje do vět bez kontextu. To, co může učiteli či autorovi testu být zcela jasné, vůbec jasné být nemusí. Obrňte se proto trpělivostí a pokuste se držet výše uvedených pravidel a příkladů.