Trpný rod (the passive)

Trpný rod v angličtině

Trpný rod (the passive voice), navzdory tomu, jak je v angličtině důležitý, bývá často studenty zanedbáván a opomíjen. Tento gramatický jev se v češtině neobjevuje zase tak často, a to obvykle vede studenty, žáky i učitele k názoru, že se mu dá vyhnout i v angličtině. To je však velký omyl.

Angličtina funguje úplně jinak než čeština. Čeština je syntetický jazyk, to znamená, že se ke slovům pojí koncovky a v těchto koncovkách je obsažena informace o tom, jakou funkci dané slovo má. Angličtina je jazyk analytický. Angličtina neskloňuje a nečasuje, podle koncovek tedy nepoznáme, zda se jedná o podmět, či předmět věty. Poznáme to podle slovosledu: první je podmět, po něm následuje sloveso, a za slovesem bývá předmět (či předměty).

V češtině tedy můžeme říct tyto dvě věty:

Shakespeare napsal Hamleta.
Hamleta napsal Shakespeare.

Jsou ve svém jádru vlastně totožné, funkci však mají odlišnou. První věta říká, co napsal Shakespeare, zatímco druhá oznamuje, kdo napsal Hamleta.

V angličtině to takto vyjádřit nemůžeme. Na prvním místě je vždy podmět, za slovesem vždy předmět.

Shakespeare wrote Hamlet.
Hamlet wrote Shakespeare.

Zde by první věta vyjadřovala totéž, co výše uvedené české příklady. Druhá věta, ta červená, by však říkala, že Hamlet napsal Shakespeara, což je nesmysl. Pokud tedy upravíme slovosled druhé věty tak, aby byl na prvním místě podmět, dostaneme opět větu Shakespeare wrote Hamlet.

Jak tedy správně říci větu ‘Hamleta napsal Shakespeare,’ aby byla zachována i funkce věty? Na to budeme v angličtině potřebovat právě trpný rod.

V jazycích často platí, že na prvním místě ve větě je to, o čem mluvíme a na druhém místě to, co o tom říkáme. To musíme zachovat i v angličtině. Pokud mluvíme o Shakespearovi, není co řešit, Shakespeare je činitel děje (on píše), použijeme činný rod.

Pokud však mluvíme o Hamletovi, Hamlet není činitel (Hamlet nic nepíše a nenapsal – krom pár dopisů), spíše ‘trpěl pod perem Shakespearovým’, proto použijeme trpný rod.

Shakespeare napsal Hamleta – Shakespeare wrote Hamlet.
mluvíme o Shakespearovi a říkáme o něm, že napsal Hamleta

Hamleta napsal Shakespeare – Hamlet was written by Shakespeare.
mluvíme o Hamletovi a říkáme o něm, kdo ho napsal (říkáme tedy, že Hamlet byl napsán Shakespearem)

Jak se trpný rod tvoří?

Trpný rod tvoříme vždy pomocí slovesa be a slovesa v minulém příčestí (koncovka -ed nebo třetí tvar nepravidelných sloves), např. be finished, be done, be opened, be started, be written, be built atd.).

Trpný rod můžeme vytvořit od téměř jakéhokoliv slovesa v jakémkoliv slovesném čase, včetně průběhových. Podívejte se na následující tabulku, kde uvidíte nejběžnější tvary, ve kterých se trpný rod objevuje:

čas	činný rod	trpný rod
přítomný prostý	Somebody writes books.	Books are written.
minulý prostý	Somebody wrote a book.	A book was written.
budoucí	Somebody will write a book.	A book will be written.
předpřítomný	Somebody has written a book.	A book has been written.
přítomný průběhový	Somebody is writing a book.	A book is being written.

Všimněte si, že v trpném rodě dáváme do požadovaného času sloveso být. Tedy je-li v činném rodě sloveso v přítomném čase, v trpném bude v přítomném čase sloveso ‘být’. Je-li v činném minulý, v trpném bude minulý čas slovesa ‘být’. I když je v činném rodě přítomný průběhový, v trpném rodě bude v přítomném průběhovém čase sloveso ‘být’.

Zdá se možná, že je to obtížné, ale ve skutečnosti není. Prostě dáme sloveso být do správného času a nakonec přidáme minulé příčestí významového slovesa (zde written).

Asi se ovšem pozastavíte nad tvarem ‘is being’, ale tak se tvoří přítomný průběhový čas slovesa ‘být’. Ten se ale jinde téměř neobjevuje.

Ti pokročilejší z vás se mohou podívat ještě na následující tabulku, kde najdete ostatní anglické časy, a jak by vypadal trpný rod v nich:

čas	činný rod	trpný rod
předminulý	Somebody had written a book.	A book had been written.
předbudoucí	Somebody will have written a book.	A book will have been written.
minulý průběhový	Somebody was writing a book.	A book was being written.
předpřítomný průběhový	Somebody has been writing a book.	A book has been being written.
předminulý průběhový	Somebody had been writing a book.	A book had been being written.
budoucí průběhový	Somebody will be writing a book.	A book will be being written.
předbudoucí průběhový	Somebody will have been writing a book.	A book will have been being written.

Zde vidíte, že trpný rod lze teoreticky vytvořit opravdu od každého času, i když ne všechny by se daly v praxi použít (např. s předbudoucím průběhovým časem v trpném rodě se v angličtině asi vůbec nesetkáte). Všimněte si však, že ať chcete vytvořit trpný rod v jakémkoliv čase, prostě do toho daného času dáte sloveso be.

Trpný rod v otázce a záporu

Otázku a zápor tvoříme tak, jak se běžně tvoří otázka a zápor se slovesem být v různých časech. Není zde nic zvláštního:

When was it finished? ^*1
Is anybody hurt? ^*2
It won't be done tomorrow. ^*3
It hasn't been completed yet. ^*4  

Studenti ale občas otázky tvoří špatně:

When was finished the house?
When was the house finished? ^*5
Is hurt anybody?
Is anybody hurt? ^*6
When was discovered gunpowder?
When was gunpowder discovered?  ^*7

Tip: Pokud si nejste jisti, dosaďte si na místo podmětu osobní zájmeno:

When was discovered it? (toto byste patrně neřekli)
When was discovered gunpowder? (proto je i toto špatně)

When was it discovered?
When was gunpowder discovered?

Kdy trpný rod použít?

Nyní si uvedeme několik případů, ve kterých se nejčastěji trpný rod používá.

Téma věty je jiné než činitel děje.

O tomto případu jsme již mluvili, když jsme si uváděli příklad se Shakespearem a Hamletem. Mluvíme-li o Shakespearovi, použijeme činný rod, pokud o Hamletovi, použijeme trpný. Podobný příklad může být např. o Kolumbovi:

Columbus discovered America. ^*8 – činný rod, téma věty je Kolumbus, a říkáme o něm, že objevil Ameriku. Tuto větu bychom možná nalezli v encyklopedii pod heslem KOLUMBUS.
America was discovered by Columbus. ^*9 – trpný rod, téma věty je AMERIKA, a říkáme o ní, kdo ji objevil. Tuto větu bychom naopak mohli najít v encyklopedii pod heslem AMERIKA.

Činitel děje není důležitý

Trpný rod použijeme také tehdy, kdy pro nás v daný okamžik činitel děje není vůbec důležitý, a není potřeba ho zmiňovat.

America was discovered in 1492. ^*10 – V této větě není činitel děje vůbec vyjádřen, buď proto, že je to všeobecně známý fakt, nebo proto, že to v dané situaci není důležité. Pořád je téma věty Amerika, a říkáme o ní, kdy ji objevili / kdy byla objevena.

Činitel děje není známý

Podobně je tomu v situaci, kdy činitele děje prostě neznáme.

My car was stolen yesterday. ^*11 – činitele neznám, nebudu ho tedy pravděpodobně dávat jako podmět věty.
Somebody stole my car yesterday. ^*12 – tato věta by byla také možná, ale bylo by lepší se v tomto případě tomuto prázdnému podmětu vyhnout.

A new cinema is being built in our town. ^*13 – nevíme kdo ho staví, asi nějací dělníci či stavbaři atd., ale nevíme kdo, a vlastně to ani není důležité.
They are building a new cinema in our town. ^*14 – podmět THEY je zde prázdný, nepředstavíme si pod ním nic konkrétního, proto je lepší se mu vyhnout právě použitím trpného rodu.

BY nebo WITH?

Obě tyto předložky se mohou pojit s trpným rodem. Chceme-li v trpném rodě zmínit činitele děje, zpravidla bývá za předložkou by (America was discovered by Columbus, Hamlet was written by Shakespeare.). Předložka with uvozuje spíše nástroj, než činitele:

The door was opened by a burglar. ^*15 – Lupič je zde činitel.
The door was opened with a key. ^*16 – Klíč zde není činitel ale nástroj.

Pozn.: Více také v článku Vyjádření způsobu pomocí BY a WITH.

Převod činného rodu na trpný

Častým učebnicovým cvičením bývá převést větu z činného rodu na trpný. Uvedeme si několik příkladů s komentářem:

The Chinese discovered gunpowder in the 9th century.  ^*17

Budeme-li chtít tuto větu převést na trpný rod, musíme identifikovat podmět a předmět. Podmět je zde the Chinese a předmět gunpowder. Ve větě v trpném rodě bude jako podmět sloužit předmět této věty:

Gunpowder was discovered in the 9th century. ^*18
Gunpowder was discovered by the Chinese in the 9th century.  ^*19

Pokud se jedná o sloveso, které má dva předměty (přímý a nepřímý), je možné jako podmět věty použít jakýkoliv z nich.

She gave me the money. ^*20 – první předmět (nepřímý) je me a druhý (přímý) je the money.

The money was given to me. ^*21 – Jako podmět věty jsme použili přímý předmět.
I was given the money. ^*22 – Jako podmět věty je zde použit nepřímý předmět, tedy já.

Takové použití nepřímého předmětu jako podmětu věty v trpném rodě nám může připadat zvláštní, nezvyklé apod., a to především proto, že to lze jen těžko přeložit slovo od slova do češtiny. Tím se však nenechte zmást. Tyto věty jsou v angličtině běžné. Podívejme se na několik dalších příkladů:

They offered him a new post.
He was offered a new post.  ^*23

They told him that he had to stop smoking.
He was told that he had to stop smoking.  ^*24

They taught him how to drive a tractor.
He was taught how to drive a tractor.  ^*25

Závěrem

Trpný rod se v angličtině používá daleko více než v češtině a je nutné mu věnovat pozornost. Procvičujte ho v psaní i v mluvení. Nejdůležitější je, abyste tuto gramatickou strukturu v různých časech dokázali automaticky vytvořit a ve správnou chvíli také použít. Vyberte si např. nějakou věc a zkuste o ní říct co nejvíce věcí. Vzhledem k tomu, že daná věc bude asi těžko činitelem děje, bude ve většině případů dobré použít trpný rod.

Vezměte si třeba banány (jako příklad). Zkuste o nich říct anglicky, že se dovážejí z tropických krajin, používají se při přípravě toho a toho, jedí je rády opičky, atd. Ve všech těchto případech bude trpný rod. Podobně můžete mluvit o všem možném.

Doufáme, že vám dnešní příspěvek objasnil základy tohoto gramatického jevu a že jste pochopili, k čemu vůbec slouží. Psát o trpném rodě bychom samozřejmě mohli ještě dále, jsou další případy, jak ho lze použít.

Přepis bublinkové nápovědy: