Komunikace, nebo gramatika?

Mluvíme-li o výuce a studiu jazyků, rozhodně se neobejdeme bez slova "komunikativní". Komunikativní metoda, komunikativní učebnice, komunikativní zkouška. Problém je, že každý si pod pojmem "komunikativní" představí něco trochu jiného a časem se z tohoto zásadního slova stalo spíše marketingové lákadlo z rodiny "efektivní" či "spolehlivý".

Jak tedy chápat pojem "komunikativní"? Jazyky se učíme z jednoho jediného důvodu: potřebujeme či chceme jimi komunikovat. Výuka jazyků by proto měla probíhat takovým způsobem, aby nás na komunikaci v cizím jazyce připravila. Proč se tedy tak často setkáváme s tím, že se jak studenti, tak učitelé přou o to, co je ve výuce důležitější, zda komunikace, nebo gramatika?

Problém tkví v historii. Gramaticko-překladová metoda, kterou se hrdinové filmu Cesta do hlubin študákovy duše učili latinu, se nám příliš vryla pod kůži. Vryla se pod kůži i našim prvním učitelům jazyků. A když se po roce 1989 začaly u nás učit cizí jazyky ve větší míře, učitelé na nás tuto metodu aplikovali i v případě jazyků, kterými budeme chtít (a budeme moci) opravdu komunikovat.

Důležitý je cíl

V 50.letech 20.století proběhl v lingvistice komunikačně-pragmatický obrat, který mimo jiné nasměroval výuku cizích jazyků tam, kde měla být už dávno: učme se komunikovat cizím jazykem s ohledem na to, jaké máme cíle! Potřebujeme-li se domluvit na dovolené s číšníkem v restauraci, je pro nás ztrátou času učit se celý gramatický systém jazyka se všemi jeho výjimkami a okrajovými jevy.

Velkou chybou by ovšem bylo představovat si, že výuka gramatiky není důležitá. Právě naopak. Gramatika nám dává možnost vyjadřovat vztahy mezi slovy, bez gramatiky bychom nemohli vyjádřit, že něco bylo a něco bude. Výuka gramatiky by však také měla být pojímána pragmaticky, tj. podle toho, k jakému účelu ten který gramatický jev slouží. Na začátku našeho studia cizího jazyka máme velmi základní komunikační potřeby a těm také odpovídá pouze základní gramatická výbava. Tím, jak se naše jazyková vybavenost zlepšuje, potřebujeme se vyjadřovat se stále rostoucí složitostí a také gramatika, kterou k tomu potřebujeme, je stále složitější.

Jedním z důsledků komunikačně pojaté výuky je dokument Rady Evropy Společný evropský referenční rámec, který přináší popis úrovní znalosti cizího jazyka založený na schopnostech v cizím jazyce "něco dělat": představit se a říci něco o sobě, porozumět zprávám či filmu, napsat osobní dopis či pochopit návod na sestavení počítače. Komunikativní výuka tedy směřuje k nabývání a trénování komunikativních dovedností, které nám umožňují vyjádřit či pochopit to, co potřebujeme.

Pokud se student v souladu s moderní metodikou připravuje komunikativní metodou na skutečný život, bylo by nesmyslné, aby úroveň jeho znalostí a dovedností byla testována gramatickým testem. Jazyková zkouška by měla být generálkou, co nejvěrnější simulací situací, které studenta mohou potkat. Zkoušky City & Guilds jsou právě takové. Student je testován z toho, co v jazyce dokáže, tedy z jazykových dovedností. Testované situace jsou zcela realistické a gramatika a slovní zásoba je testována funkčně, tj. v rámci komunikativního úkolu. Vyzkoušejte se sami na www.cityandguilds.cz.