Podmínkové věty – první kondicionál (jestli – tak)
Existuje několik typů podmínkových vět. Zde se ale zaměříme pouze na jeden z nich, a to na tzv. první kondicionál.
Co vyjadřuje první kondicionál?
Klasický první kondicionál říká, že se něco stane (v budoucnosti), jestli bude splněna nějaká podmínka. Proto je v nadpisu článku uvedeno v závorce “jestli – tak”. Jsou to věty typu:
Jestli budu mít čas, tak se podívám na film.
Jestli bude hezky, tak pojedeme na výlet.
Jestli mi neřekneš pravdu, budu se zlobit.
Jestli vyhraju, oslavíme to.
Všechny tyto příklady vyjadřují něco, co se možná stane, něco reálného, něco, co mluvčí považuje za reálnou možnost. Proto se jim také někdy říká “uskutečnitelné podmínky”.
V češtině se v těchto případech používá také spojka když nebo -li:
Jestli budu mít čas = Když budu mít čas = Budu-li mít čas
Tvoření prvního kondicionálu
Všimněte si na větách výše, že v češtině v obou částech souvětí (ve vedlejší podmínkové větě i ve větě hlavní) používáme budoucí čas. Jestli budu mít čas, podívám se na film. V angličtině to ale je trochu jinak.
Vedlejší podmínková věta zpravidla začíná spojkou if/'ɪf/. V prvním kondicionálu ji překládáme jako jestli. Věta bude v přítomném čase, ne v budoucím!
Jestli budu mít čas… – If I have time… (nikoliv If I will have time)
Jestli bude hezky – If the weather is good…
Jestli mi neřekneš pravdu – If you don't tell me the truth…
Jestli vyhraju – If I win…
Budoucí čas s will se tu použít nedá.
V hlavní větě nás nic složitého nečeká. Tam už bude normálně vyjádřená budoucnost pomocným slovesem will. Celá souvětí tedy budou následující (vedlejší podmínková věta je zvýrazněna tučně, hlavní věta je normálním písmem):
If I have time, I'll watch a movie. *1
If the weather is good, we'll go on a trip. *2
If you don't tell me the truth, I'll be mad. *3
If I win, we'll celebrate. *4
Všimněte si, že hlavní věta není ničím uvozena. V češtině může být slovíčko tak, v angličtině ale so použít nelze:
Jestli usnu, tak mě probuď. If I fall asleep, so wake me up.
Pořadí vět v souvětí
Ve všech výše uvedených větách byla vždy nejprve věta vedlejší podmínková a teprve potom věta hlavní. Pořadí vět může ale samozřejmě být i obrácené. Pokud začneme větou hlavní, nepíšeme mezi větami čárku:
Wake me up if I fall asleep. *5
He'll cry if he doesn't win. *6
Nestačí tedy naučit se např., že v první větě v souvětí se používá přítomný čas a ve druhé budoucí. Může to totiž být i obráceně. Důležité je, že přítomný čas místo budoucího je v té části souvětí, která začíná spojkou if.
If I see him, I will give him your message. *7
We'll be late if you don't hurry up. *8
If I don't feel better tomorrow, I won't go to work. *9
I'll pay you if you take me there. *10
Rozkazovací způsob v hlavní větě
První kondicionál zahrnuje i ty případy, kdy je v hlavní větě rozkazovací způsob (udělej něco, jestli…). Potom není vlastně budoucí čas v žádné části souvětí. Vedlejší podmínková věta je opět v přítomném čase (v následujících větách je zvýrazněna tučně), v hlavní větě je rozkazovací způsob:
Shout if you need anything. *11
If you get lost, call me. *12
If they ask for help, help them. *13
Wear a hat if it snows. *14
Závěrem
Toto je pouze jeden z několika druhů podmínkových vět. Více se dozvíte v článku Podmínkové věty: přehled.
- Jestli budu mít čas, podívám se na film.
- Jestli bude hezky, pojedeme na výlet.
- Jestli mi neřekneš pravdu, budu se zlobit.
- Jestli vyhraju, oslavíme to.
- Vzbuď mě, jestli usnu.
- Bude brečet, když nevyhraje.
- Jestli ho uvidím, dám mu tvůj vzkaz.
- Přijdeme pozdě, když si nepospíšíš.
- Jestli se zítra nebudu cítit lépe, nepůjdu do práce.
- Zaplatím ti, jestli mě tam dovezeš.
- Zakřič, jestli budeš něco potřebovat.
- Jestli se ztratíte, zavolejte mi.
- Jestli požádají o pomoc, pomoz jim.
- Vezmi si čepici, jestli bude sněžit.