PRACOVNÍ VERZE
Úvodní informace | Mapa kurzu | Ohlasy a komentářeUrčitý člen
V této lekci navážeme na úvodní lekci, který se týká členů. Doporučuji nastudovat si ji předtím, než budete pokračovat ve čtení tohoto článku.Co vyjadřuje určitý člen
Určitý člen používáme, abychom vyjádřili, že podstatné jméno, o kterém mluvíme, je zcela určité. Posluchač/čtenář ví přesně, o které věci mluvíme, ví, co přesně si pod daným podstatným jménem představit. Může se jednat o něco, co např. právě drží v ruce, o něco, o čem se před chvílí mluvilo, nebo něco, o čem každý ví. V češtině v podobných případech používáme ukazovací zájmeno TEN, TA, TO apod. (to auto, ten dům, to zranění).Tvary určitého členu
Určitý člen má pouze jeden tvar - THE. Výslovnost členu závisí na tom, zda za ním následuje slovo začínající na souhlásku či samohlásku.
the / ðə/ - před slovy začínajícími na souhlásku (the house , the dog , the money )
the / ði:/ - před slovy začínajícími na samohlásku (the apple , the information , the office )
the union , the unit , the young man (tato slovíčka mají na začátku souhlásku J)
A obráceně, některá slova sice začínají v písemné formě na souhlásku, která se ale nečte a slovo se vyslovuje se samohláskou na začátku:
the hour , the honest man (v některých slovech se počáteční H nevyslovuje)
the SUV , the X-file , the FBI agent (zkratky se čtou jako jednotlivá písmena, která ve výslovnosti často začínají na samohlásku)
Použití
Podívejme se nyní blíže na případy použití určitého členu.this/that
První význam členu THE se velmi podobá ukazovacím zájmenům THIS, THAT, THESE, THOSE. Prostě si představte, že někdo drží v ruce knihu a my se na ni třeba chceme podívat. Použijeme určitý člen, protože chceme dotyčnému specifikovat, že chceme TU knihu, a ne jen tak nějakou knihu. Prostě tu, která ho logicky napadne jako první, takže ta, kterou drží v ruce.
Can I see the book?
Oh no, the door is locked.
only one
Tento význam je velmi podobný předchozímu. Určitý člen použijeme pro věci, které existují pouze v jediném exempláři. Ne samozřejmě na celém světě, ale v prostředí, o kterém mluvíme. Určitý člen tak např. použijeme pro slunce či měsíc, protože v našem světě, tam, kde žijeme, je jen jedno slunce a jen jeden měsíc. Jinak tedy bude mluvit astronom o měsících Jupiteru než člověk, který sedí na zahradě a dívá se na měsíc.
Look at the moon! It's beautiful.
Where's Lee? -- He's in the bathroom.
již jsem o tom mluvil
Určitý člen používáme i pro podstatná jména, o kterých se už mluvilo. Není to tedy pro posluchače/čtenáře nová informace. Přestavte si, že někomu řeknete, že máte např. nové auto. Tam bude člen neurčitý (A NEW CAR). Když potom budete o tomto autu mluvit dále, budete už používat člen určitý, protože chcete, aby ten druhý člověk věděl, že mluvíte pořád o TOM stejném autu a ne o žádném novém.
There's a spider on the wall! (nová informace)
-- Where's the spider again?
Klidně lze použít pokaždé jiné slovíčko, které ovšem stále označuje stejnou věc/člověka:
She's got a boyfriend.... The guy is very good-looking. Podstatná jména BOYFRIEND a GUY samozřejmě mluví o stejném muži.