Dokonavý infinitiv
(the perfect infinitive)
Tomu, co je to ‘infinitiv’ a jak se používá, jsme se již věnovali v několika článcích (např. TO BE vs. TO BEING nebo Účelový infinitiv a účelové věty).
Klasický infinitiv
Klasický infinitiv má tvar to + základní tvar slovesa (tedy např. to be, to go, to learn apod.)
Infinitiv nemá svůj ‘čas’ ani ‘osobu’. Pokud ho použijeme ve větě, jeho osoba i čas odpovídá osobě a času hlavního slovesa či hlavní věty.
- I want to go. – Infintiv ‘to go’ se zde vztahuje k přítomnosti, protože i čas slovesa hlavní věty je přítomný (want).
- I wanted to go. – Opět je zde infinitiv ‘to go’, ale tentokrát se týká minulosti, protože i hlavní sloveso je minulé (wanted).
- I will want to go. – Infinitiv ‘to go’ se nyní týká budoucnosti, opět po vzoru hlavní věty (will want).
Při použití klasického infinitivu tedy nemáme možnost vytvářet složitější kombinace časů. Infinitiv se prostě váže k tomu času, který je použitý u hlavního slovesa.
I'm glad to hear that. *1
Zde jsem rád teď, že něco slyším teď. Kdybychom ale chtěli říct, že jsem rád (teď), že se něco už stalo (předtím), budeme potřebovat dokonavý infinitiv.
Dokonavý infinitiv
Dokonavý infinitiv se tvoří pomocí částice to, pomocného slovesa have a minulého příčestí významového slovesa:
to + have + minulé příčestí
(to have seen, to have gone, to have learned)
Podobnou strukturu znáte také z dokonavých časů (předpřítomný, předminulý apod.) I tam se používá pomocné sloveso have a minulé příčestí sloves.
Dokonavý infinitiv umisťuje čas infinitivu zpátky, před děj hlavního slovesa. Porovnejte:
I'm glad to hear that. *2 – jsem rád teď, že to slyším teď
I'm glad to have heard that. *3 – jsem rád teď, že jsem to slyšel předtím
He was glad to hear that. *4 – byl rád tehdy, že to slyší (tehdy)
He was glad to have heard that. *5 – byl rád tehdy, že to slyšel předtím.
Další příklady použití:
She pretended to have lost her way. *6
He claims to have quit smoking but I know it's not true. *7
You seem to have dialed the wrong number. *8
I'm happy to have met you. *9
Nobody's here. They seem to have finished early. *10
V záporu bude klasicky částice not:
I was sad not to have been there. *11
She claimed not to have noticed the ‘no trespassing’ sign. *12
Struktura s trpným rodem
Dokonavý infinitiv se často objevuje v následujících strukturách, kde je použitý trpný rod:
The disease is believed to have appeared 10,000 years ago. *13
The prisoner is said to have escaped through a window in the infirmary. *14
John was known to have done some bad things. *15
Více se dočtete v článku Neosobní trpný rod.
Nereálná minulost
S některými slovesy lze použít dokonavý infinitiv místo klasického proto, abychom lépe vyjádřili, že mluvíme o něčem nereálném, něčem, co se stejně nestalo. Je to obzvláště sloveso mean/'mi:n/ (mít v úmyslu) nebo be to (mít se stát).
I meant to have called you last night. *16
Joe was to have become a farmer like his father. *17
Nereálnost, a možná i lítost nad tím, co se nestalo, vyjadřuje i tato věta:
I'd like to have asked her out. *18
Minulá modální slovesa
Dokonavý infinitiv se velmi často používá s modálními slovesy. Tam ale používáme jeho ‘holou’ variantu, tedy bez částice to. Vyjadřit tak můžeme celou škálu věcí.
She's not here. She must have left already. *19 (jsem si jistý, že se to stalo)
He couldn't have written the essay himself. His English isn't that good. *20 (jsem si jistý, že to tak nebylo)
I don't know where Mom is. She might have gone to the shops. *21 (připouštím, že to tak mohlo být)
Look what you've done. You should have been more careful. *22 (vyčítám někomu něco)
Podrobnější výčet naleznete v článku Minulá modální slovesa.
Průběhová varianta
Dokonavý infinitiv může být dokonce průběhový:
- to have studied – dokonavý infinitiv
- to have been studying – průběhový dokonavý infinitiv
Ve větě by potom vypadal např. takto:
He claims to have been studying all day. *23
He seemed to have been taking Spanish lessons. *24
He didn't answer the phone. He could have been sleeping. *25
Závěrem
Dokonavý infinitiv patří mezi gramatické struktury určené spíše pokročilejším angličtinářům. Ti méně pokročilí se s ním budou určitě setkávat v rámci minulých modálních sloves. V těch ostatních případech je docela dobře možné větu vyjádřit klasickým souvětím s určitými tvary sloves.
- I'm glad to have heard that. → I'm glad that I have heard that.
- I was sad not to have been there. → I was sad that I hadn't been there.
- He claims to have been studying. → He claims that he has been studying.
- To rád slyším.
- To rád slyším.
- Jsem rád, že jsem to slyšel.
- Byl rád, že to slyší.
- Byl rád, že to slyšel.
- Předstírala, že se ztratila.
- Tvrdí, že přestal kouřit, ale já vím, že to není pravda.
- Zdá se, že jste vytočil špatné číslo.
- Mám radost, že jsem tě potkal.
- Nikdo tu není. Zdá se, že skončili brzy.
- Byl jsem smutný, že jsem tam nebyl.
- Tvrdila, že si té cedule se zákazem vstupu nevšimla.
- Předpokládá se, že se ta nemoc objevila před 10 tisíci lety.
- Vězeň prý uprchl oknem na ošetřovně.
- Vědělo se, že John udělal nějaké špatné věci.
- Chtěl jsem ti včera večer zavolat.
- Joe se měl stát farmářem jako jeho otec.
- Býval bych ji rád pozval na rande.
- Není tu. Už určitě odešla.
- Tu esej nemohl napsat sám. Jeho angličtina není tak dobrá.
- Nevím, kde máma je. Možná šla na nákup.
- Podívej, co jsi udělal. Měl jsi být více opatrný.
- Tvrdí, že se celý den učil.
- Zdálo se, že už nějakou dobu chodí na španělštinu.
- Nezvedl ten telefon. Je možné, že zrovna spal.